Silvestr na Rané aneb čeká nás revoluční rok

Na oslavu Silvestra se nás sešlo kolem 15. Bohužel část členů partičky se díky rodinným záležitostem nedostavila. K tomu bych chtěla napsat, že děti už stačí. Dost! Česká populace je zachráněna a měli bychom se šetřit na příště. Dávky na děti také závratně nevyrostou.

Celým večerem nás provázel vítěz hvězdné ranské pěchoty Péťa. Měl obdivovatele dvou kategorií. Někteří pod vlivem alkoholu byli uchváceni a druhá skupinka se rozhodla zpěv přebít ranami do stolů. Stoly to přežily, jen některá pivka přišla nazmar. Kantor chodil každou hodinku kontrolovat sílu větru. Chtěl být první, kdo sletí z kopce. Dokonce si pořídil novou čelovku. Vítr nezeslábl, a tak jsem nic nemohla hlásit ☺ Kluci kontrolovali holkám podprsenky. Nejzajímavější měla Terka. Až k poklopci! O půlnoci jsme již nebyli v plném počtu. 4 nadšenci vylezli nahoru pozorovat ohňostroje v Lounech, Mostě, Žatci a náš. Je zajímavé, že rok od roku jsou ohňostroje delší a barevnější (pozn. Kantora: to se zase vystřílelo peněz). Gek konečně chytil silvestrovskou náladu. Objednával šampaňské za šampaňským. Ale ne kvůli bublinkám, ale špuntu, který vždy zamířil do baru. Takovou radost v očičkách jsem dlouho neviděla.

Největší pecku jsem si nechala na závěr. Terka mi večer slíbila, že všichni vstanou v jedenáct, což také dodrželi. Stejně jsem už měla zákazníky, kteří chudinky slavily non-stop. Ale kdyby to tak bylo v létě… jééé! A představte si, že jsme všichni vyrazili na kopec. Fakt, vážně, nekecám! Ranská partička se dala konečně do pohybu. A jestli skutečně platí pořekadlo: Jak na Nový rok, tak po celý rok, čekají nás aktivní dny, kdy to bude létat samo.